
Začátek docházky do mateřské školy není pro děti nic snadného, je to přelomová událost v životě dítěte doprovázená značnou změnou v jeho denním režimu.
Dítě si na počátku docházky do mateřské školy musí zvyknout na mnoho nového:
- Nepřítomnost rodičů
- Cizí autorita
- Skupina vrstevníků
- Režim dne
- Řízená činnost
- Nová pravidla
- Nové prostředí
Některé děti se adaptují na prostředí mateřské školy velmi snadno, jiné mají s adaptací velké problémy.
První dny a týdny v mateřské škole
Pro děti bývají nejtěžší především první týdny v mateřské škole, než se na prostředí mateřské školy a na změny spojené s nástupem do mateřské školy zadaptují. Adaptace probíhá v několika stádiích (Haefele a Wolf-Filsinger, 1993):
- Orientační období, kdy se dítě projevuje uzavřeně, zdržuje se kolektivu, nezúčastňuje se aktivit ostatních dětí. Toto stádium se odbývá v prvním týdnu po nástupu.
- Prosazovací krize se odbývá v průběhu druhého týdne, kdy jsou již děti plně seznámeny s prostředím školky a pravidly, které zde panují. Tehdy děti začínají navazovat první kontakty a snaží se prosadit mezi dětmi, s čímž souvisí také konflikty s druhými dětmi. Toto období je charakteristické tím, že se děti snaží v tomto stádiu upevnit své postavení v kolektivu.
- Uklidnění, vyrovnání nastává po čtyřech týdnech, kdy si většina dětí na školku zvykne natolik, že jsou schopny dodržovat také pravidla chování vyžadovaná v školce.
Ve většině mateřských škol je zavedený pro eliminaci maladaptačních problémů adaptační režim, který dětem i jejich rodičům nabízí pomoc při zvládnutí nové životní situace.
Počáteční problémy při nástupu do mateřské školy
Dětem při nástupu do mateřské školy dělá největší problémy odloučení od rodičů, prosazení se v kolektivu dětí, dodržování pravidel při společných vycházkách a problémy se sebeobsluhou.
Konkrétní projevy dítěte při špatném průběhu adaptace:
- odmítá vstoupit do třídy
- pláče či se vzteká, když má opustit rodiče, odmítá pustit rodiče
- pláče bezdůvodně během dne
- často se ujišťuje, že rodič přijde
- straní se ostatních dětí či dokonce odmítá kontakt s nimi
- setrvává na jednom místě, které nechce opustit
- vyhledává přítomnost učitelky, vyžaduje přítomnost učitelky při hře
- snaží se upoutat pozornost ostatních dětí, proto se předvádí
- snaží se zalíbit učitelce, proto na ostatní děti žaluje, kritizuje ostatní dětí, poukazuje na jejich chyby, na to, že ostatní děti nedodržují pravidla
- napodobuje chování starších „oblíbených“ dětí
- je agresivní vůči ostatním dětem
- odmítá přijmout pravidla, přizpůsobit se režimu dne
- neprojevuje své názory, přání a potřeby
Vážnější problémy s maladaptací se můžou také projevovat psychosomatickými projevy či tím, že se dítě projevuje pod svou věkovou úroveň.
Různé způsoby adaptace
Jelikož jsou děti různé, neexistuje jediný recept na adaptaci na mateřskou školu. Různé děti reagují na tuto novou a pro ně náročnou situaci různě.
Renate Niesel a Wifreid Grieb (2005) rozlišují tři typy dětí:
- Nenáročné dítě s vyrovnanou náladou se umí zase snadno přizpůsobit a je otevřené všemu novému.
- Pasivní dítě je často dítě plaché, přivyká delší dobu a projevuje se zdrženlivě.
- Nedůtklivé dítě se špatně přizpůsobuje změnám, často reaguje protestním stažením se do pozadí. Je však velmi aktivní, proto lze jeho pozornost snadno odvést jinam.
Ukončení adaptace
K posouzení toho, zda je již dítě zadaptováno na nové prostředí, si všímáme následujících ukazatelů:
- Dítě se zapojuje do činností ostatních dětí, do řízené činnosti.
- Dítě navázalo přátelství.
- Dítě chodí do mateřské školy rádo.
- Dítě je otevřené, nenucené.
- Dítě vyjadřuje své názory, požadavky, potřeby, přání.
- Dítě samostatně řeší problémy.
- Dítě akceptuje pravidla chování a denní režim, tato pravidla dítě zvnitřnilo.
- Dítě se již dokáže bez problémů odloučit od matky.
- Dítě zná jména ostatních dětí a učitelek.
- Dítě v případě potřeby či přání přijde za učitelkou či jinými dětmi, se kterými otevřeně a bez problémů navazuje kontakt.
Nepřizpůsobení a jeho příčiny
U některých dětí dlouhodobě přetrvávají maladaptační problémy, které se projevují pláčem, křikem, vztekem, objevuje se strach ze školky, pomočování, psychosomatické příznaky. Příčiny tohoto stavu mohou být různorodé (Dvořáková, 2001):
- Nezralost dítěte, především po stránce citové
- Psychická labilita dítěte
- Přílišná fixace na matku způsobená malým kontaktem s vrstevníky či jinými dospělými osobami
- Nevhodné rodinné prostředí
- Zanedbaný či neodhalený konflikt v mateřské škole
- Delší absence
Věříme, že vše společně zvládneme a děti budou docházet do naší mateřské školy s pocitem radosti a spokojenosti.